A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Španělsko - Barcelona - Průvodce

Letecky

Letecká doprava je tou nejpohodlnější a jednoznačně nejrychlejší variantou dopravy. A vůbec nemusí platit, že je tou nejdražší. Velmi se vyplatí, když si letenku koupíte s velkým předstihem a jestliže využijete služby jedné z levných leteckých společností, kde můžete sehnat zpáteční letenku s taxami i kolem 1.500,- . Budete tak za cenu výrazně nižší než autobus v Barceloně za desetinu času jízdy autobusem, navíc mnohem pohodlněji.

Letadlem vzdálenost z Prahy do Barcelony urazíte za zhruba dvě a půl hodiny. Pokud chcete šetřit, asi nejlevnějšími společnostmi jsou Smartwings. O něco dražší letenky koupíte u ČSA.

Opravdu se vyplatí plánovat dovolenou dopředu, protože u Skyeurope a Smartwings nejlevněji letenky seženete, když je zakoupíte třeba i s půlročním předstihem. Rozdíly mezi společnostmi vedle ceny letenky pocítíte také během letu - nemyslím poruchovost letadel, ale obsluhu – tedy jestli na palubě dostanete občerstvení či ne. V ČSA je samozřejmostí, u Smartwings ani u Skyeurope s ním nepočítejte. Hlavně ale rozdíly pocítíte, když potřebujete změnit na letence jména pasažérů, nebo potřebujete změnit datum nebo čas odletu. Pak právě společnosti s nejlevnějšími letenkami jsou ty, které si za tyto služby účtují nejvíc.

Vedle výše jmenovaných letenky nabízí také agentury jako Královna.cz.

Většina letů pak odlétá z Prahy-Ruzyně (Skyeurope má také hodně letů z Bratislavy, která je z Moravy blíže než Praha) a přilétá na barcelonské letiště Barcelona del Prat. Letiště leží jihozápadně od města blízko pobřeží moře.

Cesta z barcelonského letiště do města

Nejjednodušeji se z letiště dostanete taxíkem. Taxikář vás většinou odchytne hned když vyjdete z letištní haly. Je určitě dobré se s řidičem předem dohodnout na ceně. Ve snaze přesvědčit vás se s vámi ochotně často dohodne na „speciální ceně“ a vypíná taxametr. Cesta tak vyjde levněji, než podle oficiálních tabulek a sazebníků, které jsou zvlášť na letišti někdy dost přemrštěné – navíc se platí za každé zavazadlo a účtuje se i sazba za cestu na letiště.

Levnější variantou odvozu z letiště je AeroBus. Ten stojí do centra města 3.75€ a zastavuje na dvou centrálních náměstích – Plaça de Catalunya a Plaça Espanya. Nejlevněji se z letiště dostanete příměstským vlakem, který vás vyjde na zhruba 2€.

Nemohu si ale odpustit poznámku, že cestování letadlem je velice neekologické a přírodu velice devastující, mnohokrát více než jakýkoli dopravní prostředek. I kdybyste jeli do Barcelony Trabantem, zanecháte v ovzduší mnohem menší škody. Navíc z letadla za cestu nevidíte skoro nic, až na mraky, prostě se jen tak „přemístíte“ a z cesty nemáte vůbec nic. Jedete-li ale na dovolenou na krátkou dobu, a jde vám tedy hlavně o čas, bohužel vás chápu.

Autobusem

Je nutno říct, že cesta autobusem není příliš pohodlná, zato je velice dlouhá. Trasu z Prahy do Barcelony urazí zhruba za 24 hodin. Přestože autobusy jsou klimatizované, mají pohodlné sedačky, televizi, záchod, nabízí prodej nápojů a dělají pravidelné přestávky, doba dne a noci jízdy je poměrně dost ubíjející. Navíc je dnes již cena dopravy autobusem a letecky srovnatelná. Přesto si myslím, že autobus má své kouzlo, sledovat proměňující se krajinu a víc a víc se těšit, za kterou zatáčkou už vykoukne moře a první barcelonské domky.

Cena záleží stejně jako u letenek na včasnosti nákupu. Studentům s kartou ISIC společnosti poskytují slevu a děti s důchodci mají nárok na zlevněné jízdné také. Bohužel, do Barcelony zatím ještě nejezdí linky rozpínavé a levné společnosti Student Agency. Pravidelné linky zajišťuje evropská síť Eurolines. S předstihem zakoupená zpáteční jízdenka s pevným datem odjezdu zde přijde dospělého i studenta cca na 3000,- , na poslední chvíli už stejné jízdenky pořídíte za 5000,- a studentských 4500,- . Podrobnější informace, aktuální ceny včetně možnosti on-line rezervace můžete najít také na stránkách společnosti Eurolines. Přes internet lze jízdenky koupit i na jiných portálech, ale nakonec stejně pojedete týmž Eurolines spojem.

Autobus z Prahy do Barcelony končí na hlavním nádraží Sants. Zde končí nejen většina autobusů, ale je zde přímo i stanice metra a vyjíždí odsud celá řada příměstských vlaků. Linky Eurolines mají vlastní nástupiště kousek stranou od hlavní budovy. To je spíš výhoda, protože nádraží je dost nepřehledné. Do centra se nejlépe dostanete metrem – několik desítek metrů od východu z nádraží je stanice Sants Estació, kde zelenou trasou L3 dojedete až na centrální náměstí Plaça Catalunya.

Kdybyste se chtěli vyhnout ruchu hlavního nádraží, vystupte o zastávku dřív na nádraží Estació d`Autobus Barcelona Nord. I zde naleznete stánky s turistickými informacemi a mapou. Pár metrů od nádraží je Vítězný oblouk a stejnojmenná zastávka metra – linky L1, s kterou rovněž dojedete na náměstí Plaça Catalunya.

Autem

Výhody a nevýhody automobilu snad netřeba rozebírat. Trasa mezi Prahou a Barcelonou je zhruba 1800 kilometrů a celou cestu můžete vykonat po kvalitních (hlavně německých a francouzských) dálnicích. Navíc tyto západní země poskytují motoristům mnohem vyšší komfort služeb. Vybavené pumpy a luxusní odpočívadla, kde nebývá problém ani v případě potřeby přespat.

Když se rozhodnete pro cestu autem, doporučil bych Vám tuto trasu:

ČR - Praha – Plzeň – Rozvadov
Německo - Amberg - Norinberk – Heilbronn - Štrasburk
Francie – Lyon – Valence – Nîmes – Montpellier - Perpignan
Španělsko - Figueres - Girona – Barcelona

Tato trasa je nejobvyklejší, nejkratší a tudíž nejrychlejší. Přitom projíždíte kolem mnoha krásných měst, zvláště pak doporučuji Norinberk, Lyon a jihofrancouzské městečko Perpignan. Ve španělské Gironě zhruba sto kilometrů před Barcelonou zase najdete museum světoznámého Salvádora Dalího.Úchvatná je cesta přes hory, tedy přes Pyreneje, i když je delší, než cesta podél pobřeží - vede horskými průsmyky a francouzsko-španělskou hranici tak překročíte přímo v horském sedle.

Orientační cena litru benzínu je ve Španělsku 1,15 € za Natural 95 a 1,25 € za Natural 98, za litr nafty zaplatíte zhruba 1 €. Ve Francii je benzín o něco dražší, Natural 98 koupíte za zhruba 1,35 € a v Německu se cena pohybuje ještě o pár centů výš.

K ceně pohonných hmot ještě nezapomeňte připočítat dálniční poplatky. Ve Španělsku, Francii a už i Německu se dálnice platí. A mýtné, tzv. peáje, se rok od roku zvyšují. Samozřejmě můžete dálnice nepoužívat, okresní silnice vedoucí po obdobných trasách jsou zdarma. Tuto variantu však nedoporučuji – cesta se prodlužuje, nekvalitní silnice ji znepohodlňují a navíc se zvýší spotřeba.

Aktuálnější ceny pohonných hmot najdete například na serveru ÚAMK. Detailní trasu a několik užitečných motoristických rad najdete na této stránce.

Pronájem auta

Nevlastníte-li auto, a přesto byste rádi hodně jezdili, například po cestě do Barcelony při cestě navštívili krásná francouzská města a navíc jedete ve čtyřech, kdy autostop pohromadě nepřichází v úvahu a benzín se pohodlně rozpočítá, pronájem auta není špatná varianta. České autopůjčovny nabízí v širokém cenovém spektru auta od malého autíčka Smart, až po velké dodávky Wolkswagen Transporter. Nejlevnější pronájmy se pohybují kolem 200,- za den, zatímco pronájem Mercedesu vyjde i na víc, než 2000,- na den. Jestliže plánujete tak dlouhou cestu, dejte si pozor na podmínky pronájmu – hodně půjčoven má denní limit ujetých kilometrů a za každý překročený kilometr zaplatíte několik korun navíc. Mladí řidiči a cestovatelé, nenechte se překvapit hranicí 21 let a držením řidičského průkazu déle, než dva roky. Některé půjčovny vám auto půjčí, když splňujete alespoň jedno kritérium, některé požadují obě najednou.

Pro zapůjčení vozu zpravidla potřebujete občanský průkaz nebo pas, řidičský průkaz skupiny B a kreditní kartu nebo hotovost.

Autostop

Nemáte-li mnoho peněz, nevěříte-li kolujícím hrůzám kolem autostopu a navíc chcete zažít netradiční zážitky a taky trochu adrenalinu, je autostop pro Vás ideální „dopravní prostředek“. Jediná určitá nevýhoda, kterou bych chtěl zdůraznit, je určitá nejistota „doby jízdy“. Někdy je také třeba určitá dávka obrněnosti, trpělivosti, trocha štěstí a hlavně právě hodně času. Na druhou stranu je tato trasa skoro ideální jako „stopovací start“, protože vede nerizikovými zeměmi Evropské Unie, navíc vybavenými dobrou infrastrukturou a službami a také s hustým provozem a vcelku teplým klimatem.

Když se tedy přes tyto jistoty a nejistoty rozhodnete „jít do toho“, mám pro Vás několik rad, tipů a postřehů.

První nutností úspěšného stopaře je mít vždy při ruce dobrý autoatlas. Když už vám někdo zastaví a cizinec na vás vybalí, kam to bude, vždy se nejlépe dohodnete nad mapou. V autoatlasu se dočtete i spoustu užitečných informací, například kde jsou čerpací stanice, odpočívadla, kempy, vzdálenost dálnice od centra města a podobně.

Nejvýhodnější a nejobvyklejší trasa cesty, vedoucí hlavními dálničními tahy, je následující (budu trošku pragocentrik a začnu v hlavním městě)

ČR Praha – Plzeň – Rozvadov
Německo - Amberg - Norinberk – Heilbronn - Štrasburk
Francie – Lyon – Valence – Nîmes – Montpellier - Perpignan
Španělsko - Figueres - Girona – Barcelona

Kde stopovat Chodit po dálnici pěšky je zakázané. Mimo čerpací stanice, odpočívadla, dálniční sjezdy a výjezdy a takzvané Peaje (brány, kde se platí za dálnici) Vám ale stejně nikdo nezastaví. Tato místa jsou pro Vás klíčová jako nástupní i jako výstupní stanoviště. Pěšky se smí chodit po okresních silnicích (často na úrovni českých dálnic), kde ovšem jezdí mnohem méně aut a kamionů a vůbec se tam stopuje o dost hůř

Dálnice jsou oplocené a čerpací pumpy také, hlavně ve Francii. Není to jen kvůli lidem (a stopařům), ale hlavně kvůli zvěři. To působí často určité komplikace, když se chcete z dálnice či pumpy dostat do okolní krajiny či do centra města. Máte v zásadě buď možnost jednoduše (tedy ne vždy úplně) přelézt plot, nebo se dostat k dálničnímu sjezdu a tam stopnout auto, které jede směrem do centra města. Důležité je při takovém „toulání“ sledovat také mosty, tedy místa, kde se můžete většinou bez problémů dostat z dálnice na obyčejnou silnici a naopak.

Jak stopovat Ve všech zemích, alespoň tedy v těch, o kterých mluvím, se stopuje stejně jako u nás – s nataženou rukou a palcem zdviženým vzhůru. Rad a fint kolem stopování je asi opravdu hodně. Záleží samozřejmě také hodně na štěstí, ale vybrat dobré místo ke stopování je opravdu důležité. Měli byste být vidět z větší dálky, aby řidič měl šanci Vás zaregistrovat a prohlédnout si, jestli jste pro něho bezpeční. Nemá cenu také stát na místě, kde auta jezdí hodně rychle, nebo v obtížném místě, kde se soustředí na řízení. Někdy je užitečné napsat čitelnou ceduli se směrem, kam jedete. Vybírejte spíše místo ve střední vzdálenosti, nemá moc cenu ukazovat v jižní Francii ceduli „Praha“.

Ideální počet na stop jsou dva. Jeden někoho zastaví ještě rychleji, ale kvůli bezpečnosti, zvlášť jste-li žena, lepší je jezdit ve dvou. Ve třech už se stopuje poměrně obtížně a ve čtyřech už to ani nezkoušejte. Takže jede-li vás víc, rozdělte se a stopujte dostatečně daleko od sebe.

Kdo obecně bere rád stopaře, jsou kamiony, přesněji jejich řidiči. Ti se často v kamionu nudí, nejsou-li tedy už příliš zdegenerovaní samotou a permanentní napruzeností. Kamiony jsou velké a vybavené, jezdí na velké vzdálenosti a jsou v silničním provozu i nejbezpečnějším dopravním prostředkem. Výhled z vyvýšené kabiny do kraje, na malá autíčka pod sebou, má něco do sebe. Řidiči mají přesně stanovené pravidelné přestávky, takže jich přes den na parkoviště vjíždí i vyjíždí velký počet. Patriotismus či jazyková blízkost funguje, takže nejradši Čechy berou Češi, Poláci a Slováci. Ostatně českých stopařů je stejně na silnicích nejvíc a jsou tak trochu vyhlášení. Není proto na škodu, když máte na batohu třeba českou vlaječku.

Máte-li kuráž a dostatek drzosti, velmi se vyplatí na parkovišti obejít několik kamionů a přímo se zeptat, kterým směrem jedou. A když uvidíte SPZ výše uvedených národností, je většinou vyhráno. Česky pozdravíte…no a už jedete. Někdy je jen smůla v tom, že řidiči jezdí ve dvou. Správně by měl mít řidič podle předpisů v kabině pouze jednoho spolujezdce. Prostoru pro dva je ale vždycky dostatek, druhý si může sednout na postel hned za sedadly. Ovšem když řidič nechce riskovat, dva Vás do kabiny nevezme.

Nesprávná je obecně vžitá představa o řidiči kamionu jako o sexuchtivém nadrženci, který bere stopaře, tedy hlavně stopařky, za účelem znásilnění a že vás posléze zařízne nebo alespoň vyhodí z auta v noci někde v lese. O tupém chlápkovi s mastnými vlasy, co se nemyje, kouří jednu cigaretu za druhou a v noci ožralý jde spadnout do své špinavé, odpadky pokryté kabiny. Alespoň z mé zkušenosti a ze zkušenosti mých přátel, opak bývá pravdou. Řidiči jsou více než z poloviny ženatí, mají v Čechách své manželky a děti a o žádné riskantní povyražení opravdu nestojí. Naopak se často stopaře, a zvlášť slečny brát bojí, protože s nimi mají často sami vlastní zkušenosti, a když nemají, mnohokrát o nich slyšeli. Jeden řidič mi vyprávěl svou zkušenost, že jedna zvláštní stopařka po něm chtěla při vystupování dva tisíce korun a že když jí je nedá, udá ho za pokus o znásilnění. Řidič dívčinu vyhodil bez peněz a o několik hodin později byl zadržen o pokus o znásilnění. I když složitě nakonec svou nevinu prokázal, mezitím si udělal ostudu u svých kolegů, šéfa a vyšokoval svou ženu. Takže asi takto. A navíc travellerky, které stopují s dvacetikilovou krosnou, si řidič asi sotva splete s lehkými děvami. Ale zase bych vás nechtěl unášet, že nemohou existovat mezi řidiči černé ovce, na které je třeba dát si pozor. Jinak jízda v kamionu bývá často velmi pohodlná a řidiči berou stopaře jako své hosty, nabízí jim jídlo, uvaří kávu atp. Navíc se člověk dozví spoustu zajímavých informací o jejich životě, zemích, které navštívili a podobně.

Když budete dělat rozvrh své cesty, je dobré vědět, kdy kamiony jezdí a kdy nejezdí. V zásadě naprostá většina řidičů jezdí přes den, kdy by měli dodržovat třikrát tři hodiny jízdy a mezitím hodinu přestávky. Kamiony nesmí jezdit v neděli, zákaz platí i v sobotu ve většině zemí během letních prázdnin.

Kde spát Co se týče spaní, důležité je obrnit se a tak trochu odhodit „slupku civilizace“. A také nemít strach. Hledání kempu je časově náročné a během cesty proto trošku riskantní. Ideální na přespání pod širým nebem během cesty jsou přímo čerpací pumpy a odpočívadla.

Ve Španělsku i ve Francii jsou podstatně větší, než u nás. Francie i Španělsko jsou velké země, kde se autem jezdí větší vzdálenosti, a proto řidiči také častěji odpočívají.

Zatímco my cestu autem z Prahy do Brna ujedeme jedním tahem a nikde se většinou příliš nezdržujeme, Francouzi i Španělé běžně na pumpách zastavují na oběd, využívají ke krátkému odpočinku, siestě. Naprosto běžné jsou zastávky početných muslimských rodin, které často jezdí ve velkých narvaných dodávkách, zastaví u pumpy, nají se, přímo u dálnice roztáhnou kobereček a pomodlí se, lehnou si na deku pod strom, hodinu se vyspí a jedou dál.

Proto se nebude nikdo divit a nikdo vás nebude otravovat, když večer vystoupíte u nějaké pumpy a prostě si zalezete kousek stranou pod stromy, kde se v klidu vyspíte. Nejlepší je samozřejmě najít místo, kde vás bude vidět co nejméně, zvlášť když v létě slunce vychází dřív, než se obvykle vstává. Jedině si dejte pozor, kam dáváte důležité věci – především pas, doklady a mobil. Nejlepší je spát přímo s nimi, třeba nacpat je do nohou spacáku.

Výhoda pump je také v jejich vybavenosti. Většina pump má i parkoviště pro kamiony, které většinou v noci stojí a kde řidiči nocují, proto jsou pumpy vybaveny vedle záchodů, obchodů, restaurací a kaváren s internetem i sprchou s teplou vodou (většinou za 2€). A kdybyste náhodou měli nějaké finanční přebytky, můžete přespat v motorestu, ovšem ceny bývají dost vysoké. Stejně tak je drahé u pump i jídlo, ostatně stejně jako u nás.

Nakonec… Když nebudete mít vyloženě smůlu, dá se cesta z Barcelony do Čech ujet za tři dny i méně. Je ale potřeba nechat si pochopitelně dostatečnou časovou rezervu, protože kouzlo autostopu tkví také v tom, že není vůbec nic jisté…

Spolujízda Další možností levného cestování je spolujízda. Existují jak internetové portály, tak dokonce telefonní linky, kde můžete najít spolujezdce či řidiče, kteří jedou stejným směrem jako vy. Například tak můžete najít inzerát, kde pár hledá do auta další dva spolujezdce, kteří se s nimi podělí o cestovní náklady. Stejně tak vy naopak můžete zadávat poptávku na „odvoz“. Na těchto portálech lidé také levně nabízí špatně koupené jízdenky, letenky apod.

Takové služby nabízí například portál Spolujízda.cz nebo Spolujízda.eu.

Se Skyeurope může vyjít letenka velmi levně
Se Skyeurope může vyjít letenka velmi levně
Na barcelonském letišti
Na barcelonském letišti
Před odletem do Prahy
Před odletem do Prahy
Přelet Alp - Let Praha - Barcelona (nahrál: Bohumil Žďárský)
Přelet Alp - Let Praha - Barcelona
Let Barcelona -Praha  (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha
Let Barcelona -Praha01  (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha01
Let Barcelona -Praha02  (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha02
Let Barcelona -Praha03  (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha03
Let Barcelona -Praha04 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha04
Let Barcelona -Praha05 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha05
Let Barcelona -Praha06 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha06
Let Barcelona -Praha07 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha07
Let Barcelona -Praha08 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha08
Let Barcelona -Praha09 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha09
Let Barcelona -Praha10 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha10
Let Barcelona -Praha11 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha11
Let Barcelona -Praha12 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha12
Let Barcelona -Praha13 (nahrál: patohl)
Let Barcelona -Praha13

Poslední editace textu: 24.3.2011 14:21

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA

  • cestovatelé 282
  • fotoalba 57
  • diskuze 137
  • hotely 68